K této sumě je však potřeba podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře započítat dalších zhruba 150 milionů korun, které budou čerpány v rámci dalších grantů či programů, například těch vzdělávacích při ministerstvu školství. Na kosmické projekty tak celkem v příštím roce Česko nasměruje něco málo přes půl miliardy korun (520 milionů).
TAR-ideeA-FM2: Detail elektroniky záložního letového kusu IDEE-A.
Autor: MFF UK
Česko a jeho vědce čeká podle Koláře v příštích letech velmi pestré období, české přístroje budou umístěny v evropských sondách JUICE, ExoMars nebo Solar Orbiter. Právě v poslední jmenované pak mají Češi početně největší zastoupení a pracují rovnou v pěti týmech na čtyřech přístrojích sondy. „Vypadá to, že by se každý rok mohlo v kosmu objevit nějaké nové české těleso v podobě určitého modulu či elektroniky, která bude sloužit k tomu, aby příslušný experiment fungoval,“ dodal Kolář. Čeští vědci se podílejí také na zpracování a využívání dat z více než čtyřiceti dalších družic.
ExoMars: Přistávací oblast v oblasti Oxia Planum pro ExoMars 2018.
Autor: ESA
S ESA, Roskosmem, Japonskem, Francii i na "vlastní pěst"
Češi spolupracují na vesmírných projektech jak s Evropskou vesmírnou agenturou, kde se podílí na osmi misích, tak také s Ruským vesmírným programem, kde vyvíjí dílčí části či přístroje pro sondy v šesti separátních projektech. Momentálně probíhají také dva bilaterální projekty na experimentech s japonskou a francouzskou vesmírnou agenturou (SATRAM-2 a IDEE-A). V neposlední řadě je pak třeba zmínit dva projekty vývoje minisatelitů CzechTech-Sat a VzluSat1.
Model sondy ExoMars
Autor: Pline via Wikimedia Commons (CC BY 4.0)
Časový plán startů jednotlivých misí – tedy jejich odpálení do vesmíru – je nicméně podle Koláře, alespoň co se týče šestice ruských projektů, mírně nejasný. Vědci počítají s případnými prodlevami, které by mohly vzniknout kvůli nepříznivé ekonomické situaci v Rusku. Roky po 2020 jsou však podle Koláře trochu neznámou – zatím prý probíhá jen několik vyjednávání o případném zapojení dalších českých pracovníků a vědeckých stanovišť do chystaných projektů. „Ta konkurence je tam velmi tvrdá a musíme se velmi snažit, abychom (čeští vědci, pozn. red.) uspěli,“ uvedl při své prezentaci.
Jan Kolář prezentuje časové rámce jednotlivých misí. Zeleně v rámci ESA, červeně v rámci spolupráce s Ruskem (kde je vidět již předpokládané možné zpoždění ve formě nevybarvených čtverců)
Autor: Marek Schwarzmann, E15
Pozorování Slunce a mise na Mars
Pro sondu Solar Oribter Češi vyvíjí koronograf, rentgenový spektrometr, přístroj pro měření elektromagnetických vln a oscilací provázející procesy ve sluneční koróně a slunečním větru a analyzátor slunečního větru.
Deska vstupní elektroniky a vysokonapěťových zdrojů SWA/PAS - kvalifikační model (EQM) před odesláním do IRAP.
Autor: MFF UK
Zatím poslední úspěch zaznamenali odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jejichž návrh vlnového analyzátoru byl vybrán pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Zařízení umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. Pokud vše půjde podle plánů, zařízení by v roce 2018 mělo přistát na Marsu.
Letový kus HFA na vibrační stolici
Autor: ÚFA AVČR
Mezi tři nejvýznamnější pracoviště zabývající se vývojem a výrobou přístrojů patří Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie České republiky a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
