Podniky loni vložily 43 miliard korun do výzkumu a vývoje. Praktické výsledky tomu však neodpovídají.
Ve výdajích na výzkum a vývoj se tuzemsko s téměř dvěma procenty HDP řadí v rámci Evropské unie na desátou příčku. Statistickým výsledkem jsou pouhé dvě desetiny patentu připadající na tisíc obyvatel. Unijní průměr přitom dosahuje pětinásobku. Ukázal to analytický nástroj nazvaný inovační barometr Erste Corporate Banking 2015.
„Hlavním důvodem je nízká propojenost podnikové a akademické sféry,“ vysvětlil Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Firmy podle něj spolupráci se školami příliš nevěří a raději spoléhají na vlastní kapacity. Ty ovšem leckdy nestačí.
„Akademický svět se v řadě případů spíše zaměřuje na maximalizaci článků v odborných publikacích než komercionalizaci a praktické využití výsledků výzkumných aktivit,“ popsal analytik. Prostor zůstává také pro rozsáhlejší investice podniků. V Česku tvoří jejich podíl na výzkumu a vývoji zhruba polovinu celkových výdajů.
Čtvrtinu vynakládají vysoké školy a zbytek státní sektor. Například ve skandinávských zemích dosahují investice podniků až sedmdesáti procent. Situace se ale podle Svazu průmyslu a dopravy mění. „V roce 2013 zdroje z podnikatelské oblasti vzrostly o 4,4 miliardy a v roce 2014 o 5,4 miliardy korun. Tento segment se tak nejvíce podílí na růstu výdajů,“ uvedl manažer pro výzkum, vývoj a inovace svazu Jan Proksch.
Patenty přes mateřské společnosti
Za nižší množství patentů podle něj může to, že mnoho velkých firem patenty přihlašuje prostřednictvím mateřských společností. Investují tedy sice v českém prostředí, ale do tuzemských statistik se to nepromítá.
Loni šlo do vědy ze všech zdrojů 78 miliard korun, z toho ale jen miliarda na společný výzkum. „Budeme i finančně ohodnocovat, zda dochází ke kolaboratornímu výzkumu, tedy zda výsledkem jsou i patenty využívané v praxi,“ uvedl vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
