Srovnali jsme deset smartphonů s cenou do 4 500 Kč a operačním systémem Android. Lítý boj ukázal, že i mezi těmi nejlevnějšími jsou velké rozdíly a hodit šmahem všechny do jednoho pytle s nálepkou „nepoužitelné“, je hrubá chyba.
I mezi těmi nejlevnějšími telefony jsou v určitých ohledech propastné rozdíly
Velmi levné telefony mají a vždy budou mít svého zákazníka. Ať už jsou pohnutky k šetření jakékoli, dá se v této kategorii koupit dobře i špatně. Na levné telefony se nás často ptáte, a tak jsme vybrali deset modelů, které se u nás dají běžně sehnat u operátorů nebo ve velkých e-shopech.
Záměrně jsme jako vstupní kritérium nepožadovali přítomnost LTE, protože náročnější uživatelé pravděpodobně sáhnou po dražším telefonu. Příjemným překvapením je, že devět z deseti testovaných telefonů „české LTE“ podporuje. Zkuste se ale zaměřit spíše na vaše konkrétní potřeby, než na finální skóre a pořadí. Některé telefony ztratily body třeba na 3D výkonu, což může být problém u hraní her. Pokud ale nehrajete, nemusíte přikládat výkonu velkou váhu. To samé platí u fotoaparátu.
Displeje s překvapením, konstrukce bez překvapení
V této cenové kategorii budete marně hledat kovová těla, či ušlechtilé materiály. Vesměs jde o různé druhy plastů s různými povrchovými úpravami. Někteří výrobci mile překvapili, protože si dali záležet a finální slícování bylo na jedničku. Značky Asus a Sony sáhly po pogumované úpravě a odnímatelných, ale pevných zádech. Oba telefony se skvěle drží, nicméně se nezbavíte neustálého leštění a utírání mastnoty. Acer má designově velmi pěkný telefon a odnímatelná záda mají příjemně hrubý povrch, který připomíná broušený kov, ale stačí jemně přitlačit a hned uslyšíte vrzání.
Před nákupem telefonu doporučujeme přístroj pořádně osahat. Jestli má už od výroby nějaká část vůli a nesedí úplně pevně, dá se čekat, že se postupem času rozvrže a bude dělat neplechu. Něco se dá utlumit krytem, ale raději na to nespoléhejte. Takovéto věci vás mohou potkat i u dražších telefonů, ale v nejlevnější kategorii je to pravděpodobnější. Ohlídejte si také dlouhodobější zkušenosti uživatelů, nezřídka se stává, že se začnou postříbřené plasty loupat, pogumovaná úprava popraská a začne slézat atd. Obecně nás ale kvalita zpracování levných telefonů příjemně překvapila, naprostá většina telefonů byla udělána poctivě.
Snaha ušetřit se může projevit i jinde, třeba u ovládacích tlačítek. Pokud je dá výrobce na displej v softwarové podobě, nestojí ho to nic navíc a jde v zásadě o skvěle funkční řešení, byť ubírá místo pro užitečné informace, a to je u menších telefonů problém. Obecně se nám ale takové řešení líbí víc, než nepodsvícená senzorová tlačítka pod displejem, která v noci hledáte jen po paměti. Podsvícené senzory jsou ale naprosto v pořádku (pokud tedy výrobce zvládne rovnoměrné a viditelné podsvícení). Třeba Alcatel Onetouch na svém telefonu zvládl podsvícení na jedničku. Asusu zase vytýkáme nepodsvícená tlačítka snad u každého modelu (a navíc jsou malá).
Velmi důležitou současní telefonu je bezesporu displej. Můžeme s radostí oznámit, že zobrazovače typu TN v tomto segmentu už nenajdete. Všude jsou IPS, ale jejich kvalita se liší. Samsung se dokonce chlubí Super AMOLED panelem. Ostatně to není tak dlouho, co firma prohlásila, že je díky nové továrně schopná dělat OLED panely za stejné ceny jako IPS. Vesměs se výrobci vytáhli a zobrazovače mají dobré pozorovací úhly a také čitelnost na slunci je bezproblémová. Měřili jsme i barevnou věrnost pomocí optické sondy, telefony se pohybovaly v přijatelných hodnotách, jediný Asus hodně uletěl. LG zase použilo viditelně starší typ IPS, byla u něj vidět vzduchová mezera mezi zobrazovačem a krycím sklem. To se bohužel podepsalo na horších pozorovacích úhlech spojených s barevnou deformací až inverzí barev při pohledu z boku. Dalším neduhem je absence senzoru okolního osvětlení a tím pádem nutná manuální regulace jasu. Moc nechápeme, co nutí výrobce v šetření několika centů za senzor, když tím pak zásadně zkazí uživatelský zážitek a komfort používání. Při nákupu se tedy na displej zaměřte, budete se na něj dívat po celou dobu používání.
Paměť a procesor
Nižší procesorový výkon je u této kategorie typický, ani u jednoho modelu ale nebyl vyloženě limitující v používání. Na hraní her raději nepomýšlejte, ale běžná práce s multimédii, sociálními sítěmi a dokumenty je naprosto bez problémů. Větší problém je ale velikost RAM, pokud si vyberete telefon s 1 GB pamětí, budete muset hlídat, kolik aplikací máte současně spuštěných. U 2 GB RAM tato starost v zásadě odpadá a riziko, že se telefon po nějaké době zpomalí, je o hodně menší. Naštěstí se z této skupiny už skoro úplně ztratily telefony s 512 MB RAM.
Dalším potenciálním problémem je velikost vnitřního úložiště. V tabulce najdete velikost fyzického úložiště, ale také reálně dostupné místo po prvním startu přístroje. Něco totiž ukousne systém a předinstalované aplikace. Z 8 GB tak máte často dostupnou necelou polovinu, odstraněním zbytečných aplikací můžete dostat něco navíc, ale často nejde odstranit vše. Zažitý mýtus, že málo místa v telefonu řeší paměťová karta, je bohužel stále docela populární. Ne všechny aplikace jdou přetáhnout na kartu, každý výrobce telefonu se k tomu staví trochu jinak a navíc bývá paměťová karta řádově pomalejší než rychlé vnitřní úložiště. Může tak nastat situace, kdy máte v telefonu plno a paměťová karta zeje prázdnotou, protože na ni nemáte co nakopírovat. Karta skvěle funguje na fotky, hudbu a videa, ale třeba velké mapové podklady už mohou být problém.
Fotit raději ne
Velmi častý dotaz na levný telefon, který dobře fotí, dostáváme poměrně často. Odpověď je jednoduchá: levné telefony nefotí dobře. Jde hlavně o marketing, lepší čipy a optika jsou záměrně v dražších telefonech, aby si je lidé měli důvod kupovat. Jestli hledáte telefon na super fotky, musíte jít s cenou o tisíce výš. Přesto se v testu našly modely, které minimálně v rámci kategorie kralují. Alcatel Onetouch Go Play ukázal velmi univerzální foťák a skvěle fungující automatiku. Hravě se může měřit s dražšími telefony.
Kvalitní fotky a video v tomto segmentu spíše nečekejte, některé telefony ale příjemně překvapily
Nejčastějšími problémy je zmatená expoziční automatika, která zbytečně vyhání šum, pomalé ostření a barevná komprese. Komprese se používá z jednoduchého důvodu, fotky nejsou tak datové náročné, do malé paměti se jich vejde víc a při drobných úpravách je nemusí telefon dlouze přepočítávat. Komprese se nejčastěji projeví na ztrátě detailů, mohou úplně zmizet některé drobné struktury a v extrému se třeba obloha rozlije do přesně ohraničených stejnobarevných fleků. Levná optika si také hůř poradí s protisvětlem, takže se na fotkách často objevují prasátka, šedé nebo bílé závoje, případně různé barevné posuny atd. S barvami je to u mobilů obecně problematické, v této kategorii jsou však problémy nejviditelnější. Nedivte se proto, že vaše fialová pohovka je na fotce modrá nebo dokonce úplně černá. Je třeba dodat, že kvalita fotek v tomto segmentu dramaticky roste a za rok to bude zase lepší.
Jestli se dají fotky označit jako použitelné, u videa se nebojíme použít slovo nepoužitelné. Za dobrého světla s minimem pohybujících se objektů a bez švenkování, můžete dostat něco relativně použitelného. Při kontrastním světle si i na málo dynamických záběrech telefony vylámou zuby.
