Je těžko kvantifikovatelná disciplína, ale podle počtu žádostí o patent to vypadá, že Čína vládne nejen výrobě, ale i vývoji.
Společnost Huawei popírá pověst čínských firem, jako chorobných kopírovačů. Tedy alespoň pokud se budeme dívat na počet podaných žádostí o patent. Ten se dá (do jisté míry) považovat za měřítko velikosti firemního výzkumu a vývoje (R&D).
Huawei si u WIPO (World International Property Organisation) za rok 2014 podala žádost o 3 442 patentů. Na druhém místě je s 2 409 zveřejněnými žádostmi americký Qualcomm. U Huawei se těžko dá mluvit o překvapení, tento gigant má široké portfolio aktivit, zato Qualcomm mě trochu překvapuje. S nadsázkou se dá říct, že vyrábí pouze mobilní čipsety, ale i z aktivit této firmy na Mobile World Congressu vidíme, že rozhodně nejde pouze o procesory. Qualcomm své čipsety učí stále nové věci a celé odvětví tak posouvá dopředu.
Dvě třetiny žádostí o patenty společnosti Huawei se týkaly digitální komunikace, až pak s 11 % následují počítačové technologie a telekomunikace. Toto dělení je však dost vágní a přesnější pohled by poskytl až pohled do kompletního seznamu.
Také třetí místo (2 179 žádostí) potvrzuje myšlenku, že v Číně se nápady jen nekradou, ale také vytváří. I společnost ZTE je pro mě překvapení. Měl jsem možnost sledovat způsob její prezentace na několika mezinárodních akcích a měl jsem dojem, že firma „žije ve středověku“. Evidentně je to jinak, jen to tihle Číňané nedokážou „prodat“.
Jak pokračuje TOP 10? Kompletní žebříček v PDF.
Samsung je 11., LG 16., Sony 21., Google 22. s 914 patenty, Nokia 30.
Skokani a propadlíci
Huawei je také „skokanem roku“, počet žádostí se ve srovnání s rokem 2013 zvedl o 1 332 kusů. Na druhém místě je v této disciplíně relativně neznámý čínský holding Tencent (wiki), který se prostřednictvím svých firem zabývá médii, internetovými, mobilními a herními službami, provozuje gigantický reklamní systém a jiné e-commerce projekty. Třetím skokanem je naopak velmi známé jméno: Microsoft si oproti roku 2013 polepšil o 652 žádostí. Že by i toto číslo potvrzovalo, že to v Microsoftu poslední dobou znovu dělají dobře?
Také jména, která meziročně na počtu podaných žádostí nejvíce ztratila, jsou pro trendy v celosvětovém R&D více než symbolická. Panasonic v roce 2014 podal o 1 157 žádostí méně, než v roce. Sharp spadl o 612 žádostí. Je jen náhoda, že jsou obě firmy japonské? Země vycházejícího slunce byla dlouhé roky považována za technologickou špičku. Přebírá tuhle štafetu země za velkou zdí?
A ještě jedno číslo: 87 % růstu v počtu žádostí u WIPO zajistily firmy z USA a Číny.
Žebříček podle zemí
Tolik tedy trendy, teď pojďme na absolutní čísla. Z předchozího textu by se mohlo zdát, že Čína válcuje všechny a všechno, ale není tomu tak. Zatím. Čína ještě není na vrcholu, ale rozhodně tam míří. Když žádosti rozdělíme podle zemí, za rok 2014 dostaneme následující stupně vítězů:
- USA: 61 492 žádostí, meziroční růst o 7,1 %
- Japonsko: 42 459, pokles o 3 %
- Čína: 25 539 žádostí, růst o 18,7 % (jediná země, která zaznamenala dvouciferný růst)
USA: 9 z 9
Vzdělávací instituce jako nositel pokroku? Tak to funguje hlavně v USA, 9 z 9 patentově-nejaktivnějších vzdělávacích institucí pochází právě ze Spojených států:
- University of California 413 žádostí
- MIT 234
- University of Texas System 154
- Harvard University 147
Až na desátém místě je první neamerická škola: Seoul National University. Zdroj: WIPO
Čím to, že jsou čínské firmy na špičce, ale Čína jako celek nikoliv? Skladbou ekonomického prostředí. V Číně je výzkum a vývoj soustředěný do gigantických firem, kdežto v USA je roztříštěn do více subjektů – kromě velkých jmen korporátního světa se účastní univerzity, menší firmy i úplně malé startupy.
Také marně pátráte po evropské stopě? Náznaky zlepšení zde jsou, poprvé od roku 2007 rostl počet podaných žádostí ve Francii a Británii. V absolutních číslech je však jasné, že tempo doby se udává jinde…
No a Česká Republika? Při naší velikosti těžko můžeme čekat zázraky, ale pokles není dobré znamení... (zdroj: PDF)
Smartphony jsou středobodem
Možná jsem to dostatečně nezdůraznil, ale dnes tu nemluvíme pouze o telekomunikacích a elektronice, ale o vývoji a výzkumu ve všech oblastech. Přesto se všichni tři zmínění medailisté zabývají smartphony, sítěmi, ke kterým jsou smartphony připojeny, nebo službami, které na smartphonech běží.
Jak si vedou jednotlivá odvětví, do kterých WIPO třídí patenty?
Počet žádostí o patenty meziročně stoupnul o 4,5 % na 214 500.
I to je významný posun. Před rokem 2007 byly chytré telefony zábavou pro hrstku nadšenců. Pak vylezl Steve Jobs na pódium, řekl, že v Applu převynalezli chytrý telefon a… Zbytek už je historie. Smartphone se stal motorem pokroku.
Zní to jako klišé, ale iPhone opravdu změnil svět.
…tedy pokud za jeho měřítko můžeme považovat počet podaných žádostí o patent. A o tom se dá pochybovat. V současnosti platný patentový systém je stále častěji zpochybňován. Vzniknul s průmyslovou revolucí na ochranu výrobců těžkých strojů, ale pro dnešní dobu a jemnou elektroniku se příliš nehodí. Ale to už je téma na jiný článek…
Zdroj: WIPO (via Mobile World Live)
