Česká univerzální umělá inteligence, do které Marek Rosa investuje stovky milionů korun, se jmenuje GoodAI. Nástroj Brain Simulator je nyní k dispozici zdarma.
Česká umělá inteligence, do které v první fázi míří zhruba 200 milionů korun, už má své jméno. Říká si GoodAI a v logu má robotickou sovu. Má to naznačovat, že tento umělý mozek má jednou lidstvu pomáhat a není třeba se ho bát. Společnost Keen Software House, která za GoodAI stojí, už projekt vyčleňuje do samostatné firmy, hledá další výzkumníky a zdarma uvolňuje první nástroj nazvaný Brain Simulator.
Logo GoodAI.
V GoodAI v současné době pracuje 20 výzkumníků a vývojářů, ke kterým v budoucnu přibude zhruba dalších deset. Pozice jsou otevřené a kromě sídla v Praze je možné využít také nových kanceláří v centru Brna. Tam prozatím sedí dva lidé. Pobočka je určena pro všechny, kteří se nemohou, nebo nechtějí přesouvat do Prahy. I v hlavním městě GoodAI pracuje v novém – dočasně v karlínském Danube House a za pár měsíců ve vedlejším Nile House. Kromě GoodData se tak v jedné lokalitě nachází i GoodAI.
Tým GoodAI už dosáhnul prvních nastavených milníků. Jedním z nich je i sestavení nástroje Brain Simulator, který je nyní ke stažení pro všechny zájemce zdarma. V tomto softwaru je možné testovat a sestavovat vlastní moduly umělé inteligence. „Mohla by to být taková vstupní brána do světa umělé inteligence. Je to nejjednodušší cesta pro dělání opakujících se úkolů,“ říká zakladatel a šéf GoodAI a Keen Software House Marek Rosa.
Hotové příklady pro pitvání
Součástí instalace Brain Simulatoru je asi deset hotových příkladů, ze kterých je možné vycházet a učit se. Program je určený pro širší veřejnost, nicméně určité základní znalosti oblastí typu machine learning jsou nejspíše potřeba. K dispozici je také dokumentace.
Prostředí Brain Simulatoru.
Pro mnohé budou nejvíce atraktivní zejména dva hotové moduly – hra ve stylu Arkanoidu a hříčka s bludištěm. V tom prvním se umělá inteligence musí pomocí destičky naučit odpalovat míček a bourat jím cihlovou zeď. V druhém příkladu se pak panáček musí naučit vyznat na jednoduché mapě, rozpoznat objekty a interakci mezi nimi (jaké tlačítko zmáčknout, aby se otevřely dané dveře a podobně) a dojít k cíli.
V obou případech se začíná s tím, že AI vůbec nezná hru ani její pravidla. Po spuštění se pak postupně učí na základě motivací, vstupů a odměn, a ve výsledku hry začne relativně zdatně ovládat.
Rozhodování v hře s bludištěm.
Brain Simulator kromě hotových ukázek dává k dispozici sadu nástrojů, pomocí kterých lze vytvářet projekty vlastní. Dají se využívat běžně databází pro machine learning, jsou předpřipraveny různé prvky (nody), mezi kterými pak jde v grafickém prostředí nastavovat interakce, lze jednoduše definovat bloky paměti, úlohy a různé akce.
„Chceme, aby Brain Simulator byl univerzální nástroj, který bude umět využívat různých databází, modulů, vstupů a výstupů,“ popisují výzkumníci GoodAI. V budoucnu by tedy mělo být možné v tomto nástroji navrhnout vlastní AI a tu pak přes API nahrát třeba do robota. Z podporovaných API si lze představit již dnes „běžně“ používané ROS.
Rozbijte hru
Brain Simulator se v budoucnu bude umět napojit na úspěšné hry od Keen Software House, konkrétně na Space Engineers a Medieval Engineers. Pomocí AI nástroje bude možné trénovat herní postavičku. „Výzvou je to, zda ten panák hru nějakým způsobem rozbije a jak se vyvine,“ přibližuje Marek Rosa. I z těchto důvodů budou nadále týmy Keen Software House a GoodAI úzce propojeny a budou sdílet společné kanceláře.
Schéma sestavené v Brain Simulatoru.
Z popisovaných fanouškovských výtvorů pak má vzniknout takový „App Store“ – databáze modulů umělé inteligence, které si bude možné z jednoho prostředí stáhnout a vyzkoušet. Pracuje se na propojení se službou Workshop na Steamu, skrze kterou lze stahovat přídavné moduly.
Komunita má hrát roli i mimo hry, v rámci samotného projektu GoodAI. Právě díky uvolnění Brain Simulatoru jako volného softwaru by mělo docházet k jeho dalšímu vylepšování. V GoodAI chtějí kvalitní nápady a výtvory přímo integrovat.
Brain Simulator by měl běžet na běžných počítačích. Ne vždy ale musí být stoprocentně odladěný. „Děláme výzkum a pohybujeme se rychle vpřed. Nemáme čas ani potřebu řešit přílišnou optimalizaci na daný hardware. Stále jsme v experimentální fázi,“ vzkazují vývojáři.
