Švédský Karolínský institut udělil Nobelovu cenu za chemii Johnu B. Goodenoughovi, Stanleymu Whittinghamovi a Akiru Yoshinovi za jejich práci na vývoji lithiových baterií. Goodenough se stal ve věku 97 let nejstarším držitelem Nobelovy ceny v historii.
„Díky rozvoji těchto baterií jsme získali přístup k celé škále přenosných přístrojů. Tito muži otevřeli cestu k udržitelnému nakládání s energií,“ odůvodnila ocenění Nobelova komise.
Alkalické baterie, které jsou dodnes používány, mají svůj původ v devatenáctém století. „Goodenough, Whittingham a Yoshino odvedli geniální práci, když vyvinuli baterii na základě nejlehčího kovu na světě – lithia, jehož extrémně reaktivní vlastnosti od sedmdesátých let minulého století krotili,“ uvedl v odůvodnění profesor Olof Ramstrom, člen Nobelovy komise.
Právě v sedmdesátých letech totiž Stanley Whittingham objevil materiál – sirník titaničitý, který byl ideální pro použití v baterii jako katoda. Doktor Goodenough v osmdesátých letech zapracoval oxid kobaltnatý, který při použití v anodě lithiové baterie enormně zvýšil napětí baterie. Akira Yoshino v devadesátých letech poté nahradil lithiový kov ropným koksem jako anody.
V letech 1901 až 2018 byla Nobelova cena za chemii udělena 110krát 180 vědcům, přičemž jediný z nich - britský biochemik Frederick Sanger - ji dostal dvakrát, v roce 1958 a 1980. Mezi držiteli této ceny je také český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, který ji obdržel v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.
